ADÁMEK Jiří

(5. 3. 1977, Praha)

Jiří Adámek
Jiří Adámek

Divadelní režisér, autor a pedagog. Zakladatel Boca Loca Lab zaměřující se na originální typ divadla úzce propojeného se světem hudby.

Hudební rodinné zázemí bylo jedním z výchozích impulzů nejen tvorby Jiřího Adámka, ale také jeho mladšího bratra Ondřeje (*1979), který se stal mezinárodně uznávaným hudebním skladatelem.

Ještě na základní škole byla primárním zájmem Jiřího Adámka hudba, hrál na klavír a přál si být hudebním skladatelem nebo dirigentem. S příchodem na gymnázium se jeho zájem obrátil více k divadlu, a tak se po maturitě přihlásil ke studiu na katedře alternativního a loutkového divadla na pražské DAMU. Přijímací zkoušky zvládl hned napoprvé a byl přijat do ročníku Ivana Rajmonta. V roce 2001 absolvoval magisterský stupeň studia a v roce 2009 obhájil svou disertační práci zaměřenou na francouzské hudební divadlo Théâtre musical,kterou později vydalo nakladatelství AMU pod názvem Théâtre musical. Divadlo poutané hudbou (2010). Po tři semestry studoval také na katedře autorské tvorby a pedagogiky u profesora Ivana Vyskočila, který významně ovlivnil jeho další divadelní tvorbu. V průběhu studia na DAMU absolvoval i studijní pobyt ve Francii a zúčastnil se ateliéru Jeana-Christopha Feldhandlera na Korsice, což byla jedna z klíčových událostí pro Adámkovy divadelní režie. Od roku 2010 Adámek na katedře alternativního a loutkového divadla učí režijní a dramaturgickou tvorbu, přednáší také o současných podobách alternativního divadla.

Už v roce 2000 asistoval režisérovi J. A. Pitínskému v rámci zkoušení nové inscenace Dialogy karmelitek pro Městské divadlo ve Zlíně. Poté sám režijně nastudoval několik inscenací například pro Studio DAMÚZA. Adámek, který se zpočátku věnoval experimentálnějším loutkovým projektům, jako byla třeba inscenace podle textu G. G. Lorcy s názvem V zahradě jsou s láskou svou don Perlimplin s Belisou (2003), se postupně vyprofiloval – zřejmě i pod vlivem skladatele a sound designera Michala Rataje – v neobyčejně originálního tvůrce. Zaměřil se na divadlo s hudebně komponovanou strukturou, specificky stylizované, ale minimalistické herectví a hru s jazykem založenou na hudebním vnímání, rytmu, fragmentarizaci slov a slovních spojení, hudebním ladění vyslovovaných slabik a písmen, které dříve sice význam měly, ale postupným rozkladem jej ztratily. V roce 2007 Jiří Adámek založil divadelní soubor Boca Loca Lab zaměřený výhradně na tento typ divadla. 

Jádro divadelní skupiny Boca Loca Lab, což ve španělštině znamená Laboratoř Bláznivá ústa, tvoří kromě režiséra, působícího také v rolích autora scénáře, dramatizace, hudby či libreta, také dramaturgyně Martina Musilová, choreografka Zuzana Sýkorová a absolventi herectví na katedře alternativního a loutkového divadla Anna Kroupová, Pavol Smolárik, Vendula Holičková Štíchová, Daniel Šváb a Petr Vančura. Divadelní skupina od svého vzniku realizovala devět inscenací a hned za tu první Tiká tiká politika (2006) získal Adámek řadu významných divadelních ocenění. Roku 2009 získala Cenu za originální divadelní tvar na festivalu Kontakt v Toruni a cenu na festivalu Music Theatre Now! v Berlíně. Následovala inscenace Evropané (2008), díky které získal Adámek cenu pro nejlepšího mladého režiséra na festivalu MESS 2011 v Sarajevu. Inscenace byla nominována na Cenu Divadelních novin 2008. Mezi další počiny souboru patří například Teritorium (2010), Požár (2011), Řekni něco/Say something (2013), Čtyři, tři, dva, jedna (2013) a Na útěku (2015).

Adámek také spolupracuje s Českým rozhlasem, pro který připravil rozhlasovou verzi inscenace Tiká tiká politika. Kromě Česka byla odvysílána v Německu, Rakousku a ve Francii. Je režisérem a autorem projektu Klikněte na video pojednávajícím o popravě Saddáma Husajna, který se dočkal i jevištního uvedení v Boca Loca Lab. Roku 2012 také pod Adámkovým vedením vznikly pro rozhlas Manželské minutky. Je autorem i série impro-koncertů vysílaných Českým rozhlasem.

V Divadle Minor se Adámek zaměřil na tvorbu pro děti a režíroval zde hudebně-divadelní a loutkové inscenace. První z nich se jmenovala Z knihy džunglí (2007)a získala Cenu Alfréda Radoka za scénografii, hlavní cenu na festivalu Banialuka v Bialsko Białej a byla také oceněna ve třech kategoriích na festivalu Mateřinka v Liberci. Po této úspěšné spolupráci vytvořil v Minoru další čtyři inscenace – Tisíc a jedna noc (2009), Moje první encyklopedie (2010), Můj atlas světa (2012) a Libozvuky (2015). 

Jiří Adámek má za sebou i řadu dalších inscenací a projektů. Pro Neuköllner Oper v Berlíně připravil společně se svým bratrem Ondřejem Adámkem hudební inscenaci Changemakers (2011). Pro Festival 4+4 dny v pohybu vytvořil sérii bytových performancí pojmenovaných podle adresy konání 12 Milosrdných. Spolupracuje s různými divadelními scénami v Česku, například s Divadlem Lampion v Kladně, Naivním divadlem v Liberci, Dejvickým divadlem, Divadlem Na zábradlí a dalšími.

Publikační činnost Jiřího Adámka je značně ovlivněna tříletým působením v redakci časopisu Svět a divadlo. Nakladatelství AMU kromě disertační práce vydalo také jeho překlad knihy Michela Rostaina Deník zkoušek Tragédie Carmen Petera Brooka.

V roce 2007 byl Jiří Adámek jmenován osobností roku v rámci festivalu Next Wave.

Výběr z literatury:

ADÁMEK, Jiří. Herec spoutaný hudbou – na cestě k projektu Tiká tiká politika. In Divadlo a interakce. KLÍMA, Miloslav a kol. Praha: Pražská scéna, KALD DAMU. 2006. s. 123–128.

ADÁMEK, Jiří. Text jako krajina a divadlo jako hudba. Svět a divadlo. 2007. Roč. 18, č. 3, s. 113–118.

DOMBROVSKÁ, Lenka. Jiří Adámek: Jde mi o prýštivou přítomnost herce na jevišti. Divadelní noviny.  Roč. 25, č. 14 (6. 9. 2016), s. 10–11. MACHALICKÁ, Jana. Jiří Adámek: Jsem umanutý dějinami Evropy. Divadelní noviny. Roč. 24, č. 109 (10. 5. 2011), s. 8.