BARTH Václav

(30. 4. 1890 – 20. 3. 1973, Praha)

Václav Barth
Václav Barth

Městský úředník, zakládající člen Říše loutek, loutkoherec, autor, režisér.

Václav Barth byl od roku 1908 zaměstnancem samostatné obce Bubeneč a pracoval v účetní kanceláři. V první světové válce padl do ruského zajetí. Zde hrával pro pobavení spoluzajatců divadlo, patrně inspirované populárními lehčími žánry, jak je měl v paměti. Když se v řadách zajatců setkal s Vojtěchem Suchardou, došlo i na loutkové divadlo. Loutky a scénu vytvořili Vojtěch Sucharda a MUDr. Rudolf Raše. Václav Barth se osvědčil svým hereckým temperamentem a také jako autor.

Po válce se Barth vrátil do pracovního úvazku bubenečské obce. V červnu 1919 se konaly první obecní volby v nové republice a po volbách byl Barth přidělen jako úřední referent do kulturní komise a byl jmenován zapisovatelem v městské radě a městském zastupitelstvu. Na ustavující schůzi kulturní komise bylo mj. rozhodnuto, aby byla zrušená školní kaple ve škole ve Sládkově ulici přeměněna na přednáškový sál. Člen komise, odborný učitel Václav Nedbal (otec herce Miloše Nedbala) navrhl, aby v tomto sále bylo zřízeno školní loutkové divadlo. Václav Barth návrh doplnil doporučením, aby byly loutky a vybavení divadla objednány u bubenečského občana Vojtěcha Suchardy.

Záměr bubenečského úřadu se šťastně potkal se záměrem manželů Suchardových – zřídit vzorné loutkové divadlo. Byl tak položen základ divadla V říši loutek. Václav Barth byl prostředníkem při komplikovaném vyjednávání mezi bubenečskou obcí a formujícím se divadelním souborem. Stal se spoluzakladatelem Říše loutek a prvním členem hereckého souboru. Osvědčil se nejen jako všestranný mluvič, ale dokonale zvládl i herectví s loutkou. Od počátku do roku 1955 se v souboru uplatňovalo kombinované herectví. Část úloh byla v rozdělené interpretaci a část herců svou postavu nejen mluvila, ale i vodila. Barth patřil k těm, kteří své role mluvili i vodili. Byl výborným interpretem Kašpárka, ale jeho herecký rejstřík byl široký. Vynikal především v komických rolích, např. Tobiáš Říhal ve Večeru tříkrálovém (1925). Brzy se uplatnil také jako autor. Již v roce 1921 vytvořil spolu s Václavem Vrtkem silvestrovské pásmo a založil tak tradici, která v Říši loutek dosáhla svého vrcholu díky Vláďovi Šmejkalovi. Autorsky tíhl k civilní tematice, např. Kašpárek na prázdninách (1922), a zejména dobrodružná hra Vládce Himalají (1934). Je podepsán pod mnoha úpravami textů, prováděl tak vlastně praktickou dramaturgickou práci. Byl také jedním z nejvytíženějších režisérů, některé jeho režie patří ke klíčovým souborovým inscenacím – především Kašpárek na vlnách Fantas oceánu (1930), O Popelce (1931) a Vládce Himalají (1934) s efektními vizuálními scénami.

V Říši loutek zastával v meziválečném období nejrůznější funkce, a to jak hospodářského, tak uměleckého zaměření. Ve třicátých letech vedl interní kurzy pro mladé členy souboru a zasloužil se o to, že noví adepti přistupovali k rolím vybaveni nejen praktickými, ale i teoretickými základy. V Říši loutek působila i jeho žena Marie (1893–1966) a jejich dcera Věra Barthová-Šimonová (1920–?). Často reprezentoval soubor i navenek, v nově ustaveném Loutkářském soustředění (1923) byl jedním z členů širšího výboru. Pravidelně docházel mezi „úderníky loutkomilné“ – neformální přátelská setkání, která bývala doplněna i improvizovanými či svědomitě připravenými scénkami. Legendární je přátelské setkání Kašpárků v roce 1924. Text napsal Vašek Sojka a ve slovním souboji se „utkali“ Kašpárek Umělecké výchovy (mluvený Václavem Sojkou-Sokolovem), Kašpárek Říše loutek (mluvený Václavem Barthem), Kašpárek plzeňských Feriálek (mluvený Josefem Skupou) a Kašpárek reprezentující lidové loutkáře (v podání Rudolfa Kaisra). Na oslavném dýchánku na počest šedesátých narozenin Oty Bubeníčka (1931) sehrál Barth spolu s Vláďou Šmejkalem Durantyho Ruku.

Václav Barth byl výraznou osobností meziválečného českého loutkářství a prvním historiografem pražské Říše loutek.

Výběr literatury:

BARTH, Václav. První krůčky (Suchardovci). Zpravodaj Říše loutek. 1951, č. 3, s. 27–29.

BARTH, Václav. Trochu vzpomínek. Archiv Říše loutek.1960.

BARTH, Václav. Kašpárkovské setkání. Čsl. loutkář. 1969, č. 2, s. 38–39.

MATULA, Richard. Loutky na frontě. Chrudim: MLK. 2018. ISBN 978-80-906129-5-2.